Nevím jak vy, ale sbalit se někam, bych v mém případě přirovnala k návštěvě zubaře. Ať se snažím sebevíc, pokaždé toho mám jednoduše moc... Pamatuji si, když jsme jely s A na víkend na hory, nasedla jsem do taxíku, taxikář mě zeptal: "A na jak dlouho jedete slečno, na týden, na čtrnáct dní? Na víkend!" odsekla jsem mu vzdorovitě. S hrůzou jsem tedy očekávala jak dopadne mé balení na cestě do Anglie. Zpětně se musím pochválit, spolu s aerolinkami a jejich váhovými limity a s pocitem, že si stejně velkou část nakoupím tam jsem se dokázala sbalit do 20 kg. I přes mou snahu Simon označil mé zavazadlo jako "Big blue bag". Netušil ovšem, jak moc se mé věci rozmnoží na cestě do Vídně a tak mé zavazadlo přejmenoval na "Big blue heavy bag". Ve finále, kdy jsem odjížděla domů na Vánoce a uviděl, co vše s sebou mám(musím se obhájit, že velkou část tvořily dárky), se mě optal:"Barbara, you are not going to come back? Ehm, raději jsem pomlčela, že ještě tak polovinu ve Vídni nechávám...
Na zpáteční cestě do Vídně jsem svůj "Big blue bag" vyměnila za "Big black suitcase" o kterém si doposud myslím, že rozhodně big není a vzdorovitě si nenechala vysvětlit, že je to největší velikost, kterou Samsonite vyrábí... A už teď s odporem očekávám okamžik, kdy se budu muset opět sbalit do ČR, protože mám pocit, že k tomu, abych to dobře dopadlo budu potřebovat nadpřirozené síly...
A jak probíhá vaše balení? Jste kategorie, která toho má pokaždé moc, nebo spadáte do kategorie, která se dokáže sbalit i do příručního zavazadla?
Vídeň je totiž plná cyklostezek, které jen vybízejí k tomu, aby je člověk vyzkoušel, neodolala jsem tedy a pořídila si in-liny, na kterých podle googlu ujedu denně kolem 19 km...
Jen aby nedošlo k mýlce malý Baky zůstal doma, protože by se mi už vážně nikam nevešel...
xx B
