neděle 3. dubna 2011

Spring hair


Že jsou vlasy naše vizitka snad nemusím připomínat, proto jejich pravidelná péče by měla být samozřejmostí. Účesy jsou tou třešničkou, díky které můžeme být každý den jiné. Co se týče účesů, tak jsem si v poslední době oblíbila lehce zapletený cop, který nosím hlavně když nemám kudrnaté vlasy. V komentářích se mi již párkrát objevil dotaz, jestli se mám vlasy přirozeně kudrnaté? Ne, vlasy mám od přírody rovné a vlny si na nich musím každý večer vytvářet.

Jako malá holčička jsem měla vlásky až do půli zad, vlastně něco jako teď. Na ten osudový den si pamatuji, jako by to bylo včera. Byl pátek a já šla ke kadeřnici, byla mladá, ráda experimentovala a dnes bych řekla, že taky BLBÁ!!! Po kratší rozmluvě s mámou, kdy jsem čekala jen obvyklé zastřižení konečků, vzala do ruky nůžky a ustříhla mi vlasy v úrovni poloviny tváří a své hrůzostrašné dílo dokončila mašinkou, se kterou mi oholila kus vlasů v týlu na ježka. Zbytek dne jsem probrečela a od té doby jsem měla z kadeřnic téměř stejnou hrůzu, jako ze zubařů. Nevím, jestli to byla nešťastná náhoda, nebo podvědomí, ale následující den jsem si rozbila hlavu a prodloužila si letní prázdniny o červen a získala tak tři měsíce, bez spolužáků, kdy mi vlasy mohly dorůst.

 Naštěstí se mi děs z kadeřnic podařil překonat a já mám nyní svou vyzkoušenou a prověřenou kadeřnici.

A co vy? Jaký je váš nejoblíbenější účes? A měli jste někdy podobný traumatický vlasový zážitek?


xx B

13 komentářů:

  1. Mě zase jendou jedna ...ehm.. kadeřnice ostříhala tak, že jsem měla vlasy jak helmu. Po pár letech jsem se k ní vrátila a příběh o návratu k ní najdeš u mě na blogu :D A moje nej účesy? Nejvíc právě cop, nebo rozpuštěné :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám z kadeřnic podobnou hrůzu jako ty, vždycky mi to zkrátila moc a samozřejmě úplně jinak než chci a já si připadala jako blbec a vůbec nechtěla chodit mezi lidi. Teďka chodím ke kadeřnici - kámošce a nedám na ni dopustit. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý nápad, vypadá to moc hezky! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  5. Jéé, B., prozradila bys mi, jak ty kudrny vytváříš?? Já jsem na tom podobně jako ty, mám vlasy spíše rovné, něž kudrnaté, ale mám za to, že kudrnaté mi sluší mnohem více, proto si je taky snažím vytvářet sama, ale jsem v tomhle spíše začátečník, a tak bych uvítala nějáký návod, jak na ty tvé krásné kudrny, protože vypadají opravdu přirozeně!!!
    Děkujiii!!:-)

    OdpovědětVymazat
  6. Z kadeřnic hrůzu nemám, přesto se jim snažím vyhýbat a jejich služeb využívám jen v nejnutnějších případech, protože vždy mi ustřihnou víc než bych chtěla.
    A co se týká děsivého zážitku tak takový mám od kamarádky. Ono ji totiž, když byla malá, vzalo vlasy do mixéru, a měla půl hlavy bez vlasů.

    OdpovědětVymazat
  7. dobré!!!
    originální!!!
    http://natalovo.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  8. Mě hlavně přijde, že si vždycky přinesu obrázek jak to chci mít a ony mi to vždycky ostříhají úplně stejně jako jsem to měla předtím :D
    No když nám bylo se ségrou asi 5 tak nás kadeřnice ostříhala, no ona tomu účesu říkala "hříbek", ale ve skutečnosti to byla taková ta divná helma :-/ každopádně tak ostříhala půlku naší školky tak jsme v tom aspoň nebyly samy :D

    OdpovědětVymazat
  9. Jako malá jsem měla krásné a husté vlasy, ale nechtěla jsem se česat, proto mě naši ostříhali nakrátko. Resp. z boku na krátko a vzadu zůstaly vlasy trochu delší. No děs běs. Celé odpoledne jsem probrečela. Několik následujících let měly kadeřnice pocit, že mé velmi husté vlasy potřebují prostříhat, abych pak vypadala, že jsem dostala elektrickou pecku. Najít dobrou kadeřnice je opravdu umění.

    OdpovědětVymazat
  10. ty vlasy jsou kouzelné :)
    Já mám větší trauma z kadeřníka, než-li ze zubaře :D
    Jako malá jsem chtěla vypadat jako princezna...jenže, protože jsem měla afro a nebylo možní to rozčesat, tak mě mamky kadeřník bral vždy na jeden centimetr :D. Hrozné trauma :D

    A máš dalšího followera

    OdpovědětVymazat
  11. Coco: Přesně vím, jaký účes myslíš - "na Jágra". Bohužel ho v 80. a 90. letech měla nejedna holčička. Já jsem pro změnu byla potrestána ježkem, protože jsem prý ječela, když mi sadistická maminka rozčesávala ráno vlasy. Je mi 21 a teprve před půl rokem jsem svou kadeřnici našla (zajímavé je, že jsem u ní byla párkrát asi v 10 letech, ale bohužel mi pak zmizela z dosahu, takže jsem si ji musela znovu najít :D). Jinak, B., píšeš čím dál lépe. C.

    OdpovědětVymazat
  12. Všem moc děkuji za komentáře a hluboce soucítím s těmi, které si taky prožily s vlasy horor.

    Agnees U.: Momentálně se chystám udělat spot o tom, jak si kudrliny vytvářím.

    OdpovědětVymazat
  13. Naprosto to chápeme :( Taky máme takovou zkušenost :(

    Petra a Terka

    (piratkazkaribiku.blog.cz)

    OdpovědětVymazat